Miroslav Klůc se narodil 1.12.1922 v Nesuchyni. S ledním hokejem začínal v meziválečných letech v Nesuchyni na zamrzlém rybníku.
Po druhé světové válce přestoupil z Nesuchyně u Rakovníka do Chomutova s bratrem Josefem, také kanonýrem; ten dal za „valcíře“ 692 gólů. „I bratranec Blahouš, který tu s námi hrál, uměl střílet,“ vzpomínal kdysi Miroslav třetího Klůce v sestavě. „U nás na vesnici jsem klukům z legrace věšel čepice do branky a trefovali jsme se do nich,“ pátral po svém palebném umění. Od roku 1959 do 1963 byl hráčem a trenérem Litvínova, za nějž dal v první lize ve 105 zápasech 73 gólů (v 59/60 skončil ve svých 38 letech druhý mezi ligovými kanonýry s 23 góly). Později se do klubu ještě vrátil jako trenér.
Zúčastnil se mistrovství světa 1956 (v rámci olympijského turnaje), tým skončil pátý, a světového šampionátu 1953 – Československo jej nedohrálo. V knize 22 let ledního hokeje v Chomutově se o něm píše jako o rytíři zimních stadionů, hrál slušně a korektně, byl oblíbený. Hrával za kluby Chomutov a za Litvínov. Čtyřikrát se stal nejlepším střelcem ligy (1952 – 23 gólů, 1953 – 33 gólů, 1955 – 25 gólů, 1956 – 26 gólů). Československo reprezentoval na MS 1953 a na ZOH 1956. Je považován za nejlepšího hráče chomutovského hokeje. Za Chomutov nasázel ve 473 zápasech dnes nedostižných 1 194 gólů. Byl také trenérem jugoslávské reprezentace na ZOH 1972 v Sapporu a Chomutova.
Dne 15. prosince 2011 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Pan Miroslav Klůc zemřel 4.12.2012. 
Na jeho počest byla v roce 2016, u příležitosti 700 let obce Nesuchyně, umístěna na zdi nesuchyňské sokolovny pamětní deska. Rybník, na kterém začínal svojí hokejovou kariéru Miroslav Klůc, slouží i dnes v zimě k bruslení.